Dva měsíce poté

Z naší skupiny se do Angharu dostalo 52 mužů, 97 žen a 121 dětí. Zřejmě jsme ale nebyli sami – podle svědectví se portál otevřel na více místech země a do Angharu se tak dostalo více lidí. Naštěstí portálem prošlo i několik sester z ranhojičského řádu, takže úmrtnost není vysoká. Také se skrz dostalo dost schopných řemeslníků a nyní po letech a po spojení menších skupinek jsme schopni zastat veškeré řemeslné a zemědělské práce.

Je tomu právě 25 let, kdy jsme dorazili do tohoto světa. Dnes je nás s dalšími příchozími a narozenými:

  • 238 trpaslíků
  • 74 elfů
  • 1600 lidí

Starosti mi dělá nerovnoměrné rozdělení můžu a žen u lidského plemene, které způsobuje četné rozmíšky. Nemělo by to ale trvat věčně, za dalších 35 let, až zřejmě zavře oči poslední z pamětníků příchodu, se zub v populaci zahladí sám.

Kromě peklem zplozených stvůr jsme zde nenarazili na jiné rozumné bytosti. Naštěstí se nám je daří odrážet a budovat vesnice a města. Nezdá se, že by byli zplozenci organizovaní, pravděpodobně jde o pozůstatek katastrofy, která zdejší země v minulosti kompletně vylidnila.

Začíná mi to připomínat události, které se udály v našem světě před průchodem do Angharu. Podle dochovaných spisů došlo zde, v Angharu, kdysi dávno k válce mezi Harakany a společenstvím elfů, lidí a trpaslíků. Přestože společenství zvítězilo, všechno co vybudovali a vše, co jim poskytovalo potravu, bylo zničeno. Rozhodli se odejít. Bohužel nevíme kam. Spisy pouze uvádí, že čarodějové vytvořili mocný artefakt a odešli do lepšího světa.

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *